Jan Potměšil, kterého si diváci pamatují například z filmů Bony a klid nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci, dnes slaví 60. narozeniny. Jeho životní cesta však nebyla zdaleka jednoduchá. Před dvěma lety se znovu ocitl v přímém ohrožení života, když prodělal vážné srdeční komplikace. I tentokrát ale dokázal překonat kritický stav.
Na invalidním vozíku žije od roku 1989, přesto odmítá, aby jeho život určovalo to, co nemůže dělat. S typickým nadhledem dokáže i svou situaci komentovat s humorem a říká, že vozík je pro něj stále lepší než život v době komunismu.
K herectví se dostal velmi mladý. Už ve 21 letech začal získávat výraznější role a během krátké doby se zařadil mezi známé české herce. Pak ale přišla událost, která jeho život obrátila vzhůru nohama.
Dne 8. prosince 1989 cestoval společně s Janem Kačerem do Ostravy, kde chtěli během probíhající Sametové revoluce podpořit tamní horníky. Cesta však skončila tragickou dopravní nehodou.
Lékaři mu tehdy dávali jen minimální naději na přežití – podle tehdejších prognóz měl mít přibližně sedmiprocentní šanci. Poté strávil několik měsíců v bezvědomí. Když se konečně probudil, mezi první informace, které se dozvěděl, patřilo, že Václav Havel byl zvolen prezidentem.
Přestože nehoda zanechala trvalé následky a Potměšil zůstal odkázán na vozík, nikdy ji nevnímal pouze jako tragédii. Naopak ji postupně začal chápat jako další příležitost žít a dělat věci, které mají smysl.
Po náročné rehabilitaci se jeho profesní život stále více spojoval s divadlem. Dlouhodobě působí ve spolku Kašpar v pražském Divadle v Celetné, kde našel další prostor pro svou hereckou práci.
Štěstí našel také v soukromí. Po boku Radky Prchalové vychovává dva syny a podle svých slov se dnes cítí spokojený a život si dokáže užívat naplno.
Ani v posledních letech se mu však zdravotní problémy nevyhýbaly. Před dvěma lety prodělal závažné srdeční selhání a znovu bojoval o život. I tentokrát se mu podařilo kritickou situaci překonat.
Přesné okolnosti nehody z roku 1989 navíc dodnes zůstávají zahalené tajemstvím. Potměšil nikdy veřejně neuvedl jméno řidiče. Jako možnou příčinu zmiňoval mikrospánek. Samotný okamžik nehody si vůbec nepamatuje. Procitl až po dlouhé době v nemocnici a tehdy zjistil, že jeho tělo už není schopné pohybu jako dříve.
Přesto se nevzdal. Dnes, ve svých 60 letech, může říct, že život mu dal druhou šanci hned několikrát – a on ji pokaždé dokázal využít.
